Hokejový svět pláče, navždy nás opustila legenda Stan Mikita

08. 08. 2018, 11:45 » Novinky - Autor: Tomáš David

NHLportal.cz
(zdroj: NHLportal.cz)
Pokud pojedete na západ od Edmontonu po silnici 16A, dostanete se do městečka Stony Plain. Obec v srdci Alberty sice není nijak závratně velká, zato v ní žije velká legenda, brankář Glenn Hall. Právě k němu se vydal novinář Dave Stubbs, aby s ním zavzpomínal na bývalého spoluhráče Stana Mikitu, který v úterý 7. srpna 2018 zemřel po dlouhé nemoci. "Stan poslední roky hodně trpěl. Někdy je smrt jako požehnání," myslí si Hall. "Vždy si budu pamatovat společně prožité chvíle. Většinu z nich sice říkat nemohu, ale jednu Vám prozradím. Stana adoptovala jeho teta a on se odstěhoval z Československa do Kanady [a přejmenoval se ze Stanislava Guotha na Stana Mikitu- pozn. redakce]. Jednou jsme hráli exhibiční zápas v jeho městě St. Catharines. Když jsme vyšli z šatny, seděla jeho teta za střídačkou. Ve chvíli, kdy Stanley dohrál střídání, přiskočila k němu a začala mu otírat čelo bílým kapesníčkem se slovy 'Stanley, musíš být silný jako Booby [čti bůbi - podobně se v angličtině vyslovuje slovo 'prsa'] Hull', s jejím přízvukem znělo to jméno jako Booby," zalovil v paměti šestaosmdesátiletý člen Síně slávy.

Hall se stal Mikitovým svědkem, když si bral svou životní lásku Jill. Tu rodák ze Sokolčic požádal o ruku velmi zajímavým způsobem, jak popisuje ve své autobiografii I Play to Win: My Own Story. Mikita se chystal Jill požádat o ruku ve Washingtonu. Ten večer šli na politickou večeři, která se však protáhla až do 3 hodin ráno. V tu dobu se Stan již napůl nacházel v říši spánku a těšil se na hotel. Obrátil se tedy na Jill a pověděl jí: "Poslouchej, chceš si mě vzít, nebo ne? Jestli jo, tak tady jsou prsteny. Já jdu zpět na hotel."

Na ledě byl Mikita nejenom ofenzivním esem, které během 1 394 zápasů nasbíralo 1 467 bodů, ale též velmi tvrdě hrajícím plejerem, který odseděl až 154 minut na trestné lavici. Poté však přišla změna a ze spoluvynálezce zahnuté hokejky se stal jeden z největších džentlmenů. "Jeho dceři bylo v té době 5 let. Po jednom ze zápasů za ním přišla a povídá mu 'tatínku, proč sedíš vždycky na té lavičce sám?'. To ho naprosto změnilo," vzpomíná další bývalý spoluhráč Dennis Hull. Další rok vyhrál Mikita Lady Byng Trophy pro nejslušnějšího hráče soutěže. K ní přidal dvakrát Hart Trophy (1967 a 1968) a Art Ross Trophy (1964, 1965, 1967 a 1968).

"Stan Mikita will be always remembered as a champion, an innovator and a master of the game. He embodied the Chicago Blackhawks." #ForeverABlackhawk pic.twitter.com/K2fLgNHf4z

— Chicago Blackhawks (@NHLBlackhawks) 7. srpna 2018