Jonathan Marchessault, William Karlsson, Ryan Carpenter či Tomáš Nosek. Všichni právě zmiňovaní mají dvě společné věci: oblékají dres Golden Knights a ve Vegas hrají hodně muziky za málo peněz. Za podrobnější rozbor stojí zejména první dva jmenovaní, kteří už mají oba na kontě přes 60 bodů a přitom mají podprůměrné platy - Marchessault bere 750 tisíc, Karlsson pak rovný milión. V NHL ale existují také hráči s opačným příběhem, tedy ti, kteří berou hodně, ale jejich produktivita tomu neodpovídá. Často se jedná o hokejisty, kteří zažili jeden úžasný ročník a vydělali na něm. A právě to je případ útočníka Capitals T.J. Oshieho!

Paradoxem přitom je, že Oshieho loňská sezóna ani nebyla jeho nejlepší. Bodově se mu totiž více dařilo lépe v ročníku 2013/14, kdy ještě v dresu St. Louis nasbíral v 79 utkáních 60 bodů. Loni ovšem stihl o čtyři body méně - 56 - v pouhých 68 utkáních. K tomu si přičtěte 33 gólů a dalších 12 bodů ve 13 zápasech play off a jednatřicetiletý Američan, který se mohl stát nechráněným volným hráčem, si říkal o výrazné navýšení příjmů.

To moc dobře věděl i generální manažer Brian MacLellan. Stačilo ale, aby se podíval ke svým kolegům do Bostonu a Los Angeles a vyjednal by mnohem lepší smlouvu, než se mu podařilo. Osmiletý kontrakt s průměrným ročním platem ve výši 5.75 miliónů dolarů totiž vypadá všelijak, ale ne dobře.

Ano, Oshie mohl odejít a měl za sebou skvělý rok. Ano, v sestavě Capitals určitě může být nadále platný. Dá se ovšem očekávat, že dříve nebo později, a to i s rostoucím platovým stropem, začne jeho plat představovat velký problém. Dalo se němu přitom snadno vyhnout, pokud by MacLellan a spol. dbali na několik varovných signálů, které už nachytaly nejednoho generálního manažera.

O prvním z nich se přesvědčili například v Los Angeles. Píše se rok 2014 a Kings vyhráli druhý Stanley Cup za dvě sezóny. Byť to byl nakonec na dlouhou dobu poslední úspěch Kopitara a spol., články o dynastii se to jen hemžilo. A tak, ještě plný euforie a možná i šampaňského z oslav, se tehdejší generální manažer Kings Dean Lombardi rozhodl podepsat sedmiletý kontrakt s tehdy dvaatřicetiletým Mariánem Gáboríkem (s ročním platem 4.875 miliónů dolarů). Sedmiletý!

Pořád tu chybu nevidíte? Několik analýz vypracovaných zámořskými experty ukázalo, že hráči jsou ve svých nejlepších letech mezi 26 a 29 lety. Obecně se tak dá předpokládat, že hokejisté se po třicítce začnou zhoršovat. Někteří pomaleji, někteří rychleji. Právě proto se manažeři tolik bojí podepisovat dlouhodobější smlouvy s veterány.

Jistě, Oshie není v žádném případě veterán, ale v době podpisu mu už bylo 30. Nejlepší léta by tak měl mít za sebou, a byť věk velmi pravděpodobně není tím hlavním důvodem jeho letošních horších výkonů než v minulém ročníku (dostanu se k němu za chvilku), v době, kdy mu bude nově podepsaný kontrakt končit, mu bude už pomalu táhnout na 40. A pokud se z něj nestane druhý Jaromír Jágr, zřejmě nebude jeho produktivita odpovídat například pětimiliónovému platu v předposledním roce kontraktu. Washington toho může litovat.

Možná ještě varovnější signál však měli ve Washingtonu zaregistrovat ve statistikách. Své o tom ví také v Bostonu, kde se po svém nástupu v květnu 2015 neuvedl na příliš dobrou generální manažer Don Sweeney. Těžko říci, zda ho trápila horečka, nebo se špatně vyspal, ale z nějakého důvodu se rozhodl podepsat pětiletou smlouvu s průměrným platem ve výši 3.8 miliónů dolarů s útočníkem Mattem Beleskeym. Nebýt letošní výměny Ricka Nashe, nadávali by fanoušci Bruins na tento podpis dodnes.

Tohle totiž byla naprosto ukázková chyba, kterou by měli učit v učebnicích pro klubové funkcionáře. Beleskeyho v roce 2006 draftovali ve čtvrtém kole Anaheim Ducks a až do ročníku 2014/15 nikdy nepřekročil hranice 11 branek a 25 bodů. Z toho důvodu byly pro celou ligu překvapením jeho výkony právě ze sezóny 2014/15. Rodák z Ontaria totiž zvládl v 65 zápasech nastřílet 22 gólů a dalších osm přidal přidal v 16 duelech play off.

Ducks věděli, že ho nemůžou udržet a že Beleskey si svými výkony řekl o to, aby mu někdo pořádně zaplatil. A vzhledem k tomu, že si ho nemohli dovolit, ho pustili, byť ho chtěli. To je jedna varianta. Tou druhou je, že si v prohlížeči otevřeli statistiky, strávili nad nimi půl minuty a našli příčinu Beleskeyho skvělých výkonů. Není totiž složité zjistit, proč nastřílel 22 branek. Napoví nám úspěšnost střelby. Tu měl ve zmiňované sezóně na 15.2 %, skoro o polovinu větší než v předchozích 264 zápasech v NHL (8.2 %).

Takovýto rozdíl ve většině případu značí to, že daný hráč měl prostě štěstí. Může se jednat i o krátkodobý trend a většinou, ať už v dalších zápasech nebo sezónách, se hráč vrátí zhruba zpět na předchozí hodnotu. Proto je riskantní s takovými hráči podepisovat smlouvu, protože výše jejího platu může a je ovlivňována štěstím, nikoliv hráčovými skutečnými dlouhodobými výkony.

Zhoršení ve střelecké úspěšnosti zažil Beleskey hned v následujícím ročníku, kdy se vrátil na 8.9 % a v té další, kdy neměl dokonce ani čtyři procenta. V letošní sezóně zatím odehrál více zápasu na farmě než v prvním týmu a na svůj první start v dresu Jezdců, kam byl vyměněn v rámci trejdu Ricka Nashe, stále čeká. A ačkoliv Oshiemu nehrozí, že by ho Capitals poslali do AHL, jisté podobnosti zde najít můžeme.

Oshie odehrál před loňským ročníkem v dresu Blues a Capitals 523 zápasů s 12.2% úspěšností střelby. Jenom jednou se přehoupl přes 20 branek za sezónu (21 v ročníku 2013/14). Když tak loni nastřílel hned 33 branek a podělil se o první místo týmového kanonýra s vyhlášeným Alexanderem Ovečkinem, překvapil tím možná i sám sebe. Jenže stačí jeden pohled do statistik a vysvětlení je tu. Oshie skóroval v minulé sezóně z 23.1 % (!) střel, což je skoro dvakrát tak víc než jeho kariérní průměr v předchozím víc než půl tisíci zápasů.

Bylo tak zřejmé, že Capitals si musí dávat pozor, aby mu nedali více peněz, než reálně odpovídá jeho výkonům a možnostem. Klub však vsadil na špatnou kartu a rozhodl se s americkým forvardem upsat na osm let (pozor z hlediska věku) s průměrným ročním platem 5.75 miliónů dolarů. Tento průměr ovšem snižují poslední roky smlouvy, do svých 35 let včetně totiž bude Oshie brát v průměru 6.5 miliónů, v prvních třech letech smlouvy dokonce 7.33 miliónů dolarů a jenom letos dokonce osm miliónů. To je na hráče, jenž ve svých nejlepších letech (26 až 29 let) zaznamenával v průměru za 82 zápasů 23 branek a 58 bodů příliš.

Kings a Bruins se Gáboríka (Ottawa), respektive Beleskeyho (Rangers) naštěstí zbavili, Washington si ovšem s Oshiem zatím musí vystačit. A možná ho to ani nebude muset mrzet, rodák z Everettu patří mezi technicky skvělé vybavené hráče s dobrou střelou a nejlepší hokejisty na nájezdy. Nedivte se však, pokud budeme v příštích letech svědky toho, že Capitals začnou jeho kontraktu litovat. Pokud se to stane, tak si vzpomeňte na to, že to předpovídaly minimálně dva faktory.