Nebyl tak produktivní jako při předchozím zisku Stanley Cupu v roce 2009. V týmové produktivitě ho předstihl Phil Kessel. A ani svými šesti brankami neohromil. Ale přesto to byl on, kterému ligový komisař Gary Bettman předával po vítězném šestém utkání Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče týmu v play off. Fanoušci Penguins, ale i ti ostatní se přou, zda bylo zasloužené, či nikoliv. Co myslíte vy?

Ve 24 utkáních nasbíral 19 bodů (6+13). Byl sedmým nejproduktivnějším hráčem, stejně bodů jako on měl i Nikita Kucherov, který však odehrál o sedm utkání méně. Dělil se o dvanácté místo v tabulce střelců vyřazovacích bojů, stejně nebo více měli z kádru Penguins Carl Hagelin, Evgeni Malkin, Bryan Rust (všichni 6), Patric Hornqvist (9) a lídr Phil Kessel (10). Historie sice zná jenom vítěze, i tak ovšem volba Asociace profesionálních hokejových redaktorů vzbuzuje ohlas.

Už se stalo jakýmsi nepsaným pravidlem, že držitel Conn Smythe Trophy je z vítězného týmu. Ani letos tomu nebylo jinak, Crosby "přebírá" trofej z rukou chicagského Duncana Keitha, jenž v loňském roce dovedl jako lídr defenzivy a celého týmu Blackhawks k jejich třetímu Stanley Cupu za šest let. "Byl Crosby pro Tučňáky skutečně tak důležitý, že má právo pyšnit se stejným oceněním?" ptají se někteří. Pojďme si říci důvody, proč ano a proč ne.

Proč ano?

1) O Captain! My Captain!

Ať už máte pittsburghského kapitána rádi, nebo ne, to, jak Penguins řídí, posunuje dál, motivuje a v důležitých okamžicích nasměrovává k výhře, přehlédnout nemůžete. Vždyť i po dnešní výhře si k sobě volal spoluhráče a říkal jim, ať si přivedou svoje rodinné příslušníky. Zase to byl on, kdo tomu celému velel. Zkrátka a dobře: kapitán je vždycky taková univerzální volba. Ve finále zaznamenal Crosby tři asistence, ale na stejnou metu se v roce 2010 dostal i chicagský Jonathan Toews a byl to právě on, kdo získal Conn Smythe Trophy. Výkon Crosbyho však vyzdvihovali i jeho spoluhráči.

„Je to náš lídr. Když nedává branky nebo neboduje, tak to zase řídí v šatně. Vím, že Conn Smythe se uděluje nejlepšímu hráči, a on byl naším nejlepším hráčem, celý rok jím je,“ řekl Crosbyho spoluhráč z formace Conor Sheary.

„Celou dobu byl naším lídrem a hrál skvěle. Možná neměl tolik bodů, kolik by chtěl, ale na ledě i mimo něj byl naším lídrem, a to nakonec rozhoduje. Je to vítěz a on se o naši výhru postaral,“ přidal se další spoluhráč z útoku Patric Hornqvist.

„Jeho čísla neukazovala ten vliv, který na tento tým měl, nebo ten vliv, který měl v každém zápase. Pro náš tým byl skvělým lídrem. Tak například jeho výkon a to, jak hrál. Je to všestranný hráč, umí hrát na obou stranách kluziště. Je skvělý na vhazování. Brání v oslabeních, když je to potřeba. Hraje ve všech klíčových situacích. Mohl bych říct, že jak jsme v letošním play off postupovali, tak on věděl, že náš tým má něco neobyčejného. On to celé tušil,“ ocenil svoji oporu kouč Mike Sullivan.

2) Skvělý závěr základní části

12. prosince vystřídal Mikea Johnstona Mike Sullivan. Ani on však nedokázal v rozmezí od 14. prosince do 19. prosince zabránit čtyřem porážkám v řadě. Crosby během těchto čtyř utkání nasbíral tři asistence, ale pak se rozjel. Do All-Star Game (poslední zápas odehrál 26. ledna) dal v 15 zápasech 11 gólů a přidal 8 asistencí a v prvním zápase po Utkání hvězd nasázel Ottawě hattrick a k tomu přidal asistenci. V závěrečných 33 duelech po All-Star Game celkem zaznamenal 19 branek a 25 asistencí, za pozornost stojí rovněž +24 v tabulce pravdy. Díky tomu všemu se nakonec stal třetím nejproduktivnějším hráčem NHL s 85 body (36+49) a v týmu skončil s 18 bodovým náskokem před druhým Krisem Letangem. Bůhví, kde by Penguins bez jeho výkonů byli a zda by se vůbec dokázali umístit na druhé příčce Metropolitní divize. Vždyť po páté prohře za sebou 19. prosince s Carolinou měli na kontě 15 výher, 14 porážek a 3 prohry v nastaveném čase. Tehdy se pohybovali mimo postupové pozice, nyní slaví Stanley Cup. I díky Crosbymu.

3) Ofenziva na prvním místě? Ne vždycky

Týmy, které chtějí vyhrát Stanley Cup, musí, alespoň v několika posledních letech, disponovat kvalitní defenzivou. Bez toho to prostě nejde a byli to právě Penguins, kteří se o tom mnohokrát přesvědčili. Letos to ovšem v podání Pittsburghu bylo jiné. S průměrem 2.29 byl Pittsburgh třetím nejlepším týmem play off (jak Anaheim, tak Washington samozřejmě neodehrály tolik utkání) a ani průměrných 28 obdržených střel na bránu není hrozivá hodnota (šestá nejlepší). Penguins však vycházela i oslabení, 85.1 % je pátým nejlepším číslem mezi týmy ve vyřazovacích bojích. Ptáte se, proč tato čísla vůbec zmiňujeme?

Protože bez Crosbyho by zdaleka nedosahovala takových hodnot. Kapitán Pittsburghu se totiž kromě svých ofenzivních povinností soustředil i na ty defenzivní a především nevynechal jediný souboj o puk, jedinou možnost, jak přispět svému týmu. Úspěšnost při buly nakonec skončila na 52.4 %, ale v takovém šestém utkání vyhrál 76 % všech vhazování, ve druhém zápase série pak 71 % a byl to on, kdo vyhrál vítězné buly, po němž v prodloužení skóroval Sheary. Průměrně odehrál za zápas téměř 20 a půl minuty (20:26), dal tři vítězné zásahy v konferenčním finále a v prvním kole zaznamenal proti Rangers osm bodů. V rozhodujícím duelu zapsal do statistik dvě asistence, včetně té na vítězný gól Letanga. Nahrával rovněž na poslední branku Hornqvista, když nejprve zblokoval střelu Vlasica, získal puk a nahrál ho Hornqvistovi, jenž se postaral o zbytek.

Proč ne?

1) Phil Kessel

Kdo by býval tipoval, že červencová výměna Phila Kessela z Toronta se Pittsburghu hned vyplatí, že? V dlouhodobějším horizontu na ní zřejmě vydělali Maple Leafs, ale nebýt osmatřicetiletého Američana, možná by Penguins neslavili. Vždyť tento kritizovaný útočník nasbíral ve 24 zápasech 22 bodů (10+12) a byl jak nejproduktivnějším hráčem Pittsburghu, tak jeho nejlepším střelcem. Jeho tzv. HBK Line vytvořila údernou formaci, která měla na úspěchu Penguins nemalý podíl. O té ale bude řeč ještě později. S 98 střelami byl nejpilnějším střelcem a první příčku obsadil rovněž v počtu bodů v přesilovkách (5). Kdyby novináři vybrali jeho, nikdo by se příliš nedivil.

2) Matt Murray

Kdo že to? Dvaadvacetiletého Kanaďana znal na začátku sezóny jen málokdo, ale byl to on, kdo vychytal Penguins jejich čtvrtý Stanley Cup v historii. Teď ho zná každý, teď se zapsal do historie. V základní části nastoupil do pouhých 13 utkání (9-2-1), čtyři absolvoval na konci prosince, zbytek si pak připsal po zranění jedničky Marca-Andrého Fleuryho. Po šestém utkání čítá jeho bilance v bojích o Stanley Cup jednadvacet utkání s bilancí 15 výher a 6 proher, průměr 2.08 inkasovaných branek na zápas a solidní 92.3% úspěšnost zákroků. Přitom ani do play off nevstupoval jako začínající gólman. Přednost dostal v prvních dvou zápasech zkušenější Jeff Zatkoff, toho se ovšem kouč Sullivan rozhodl po prohře a čtyřech inkasovaných brankách vyměnit právě za Murrayho, který až na jeden duel startoval ve všech zbývajících. Fleuryho pustil do branky na jednu třetinu čtvrtého utkání konferenčního finále a na následující pátý duel (čtyři inkasované branky, 84% úspěšnost zákroků), ale od té doby vše dochytal on. Přestože byste nějaké ty branky, kterým mohl zabránit, našli, tak byl klíčovým mužem Penguins a byl to právě on, kdo vychytal postup přes vítěze základní části.

3) HBK Line

Tento pojem se pro třetí útok Pittsburghu ve složení Carl Hagelin - Nick Bonino - Phil Kessel vžil až během letošního play off. O Kesselovi již řeč byla, pojďme se zaměřit na Hagelina a Bonina. Zajímavostí je, že všichni tři hráči v loňské sezóně s dresem s Tučňákem na prsou nenastupovali. Kessel i Bonino přišli v létě pomocí výměn, stejnou cestou, avšak v lednu přišel Hagelin.

Osmadvacetiletý Bonino draftovaný paradoxně San Jose v šestém kole draftu 2007 nejdříve pěti asistencemi pomohl k postupu přes Rangers, dvěma brankami a třemi nahrávkami přispěl k vyřazení Capitals, pět bodů za gól a čtyři nahrávky si připsal proti Tampě Bay, proti San Jose pak zapsal tři body (1+2). To nám celkem dává 18 bodů (4+14) ve 24 střetnutích. Jeho práce však spočívala i v obranných činnostech, vždyť 50 zblokovaných střel je šestým nejlepším výkonem a vůbec nejlepším mezi útočníky.

Hagelin byl do Pittsburghu z Anaheimu, kde se trápil, vyměněn 16. ledna a od té doby prožívá úplně jiný ročník. Za Ducks zaznamenal ve 43 utkáních 12 bodů (4+8), zatímco ve 37 zápasech základní části v dresu Penguins nasbíral 27 bodů (10+17). Ve vyřazovacích bojích si pak během 24 duelů připsal 16 bodů (6+10). Přiznejme si, že Hagelin by měl z HBK Line na Conn Smythe Trophy nejmenší šanci, ale i tak byl důležitým článkem Pittsburghu.

Komu byste dali Conn Smythe Trophy vy? Hlasujte v naší anketě na hlavní stránce na levé straně

Crosby wins Conn Smythe Trophy in Pens Game 6 win over Sharks https://t.co/hBCbYYxSeH #NHL #StanleyCup pic.twitter.com/4QI21BaewQ

— Toronto Sun (@TheTorontoSun) June 13, 2016