Když se v srpnu 2009 objevil v kádru Detroit Red Wings rodák z ontarijského Sudbury Todd Bertuzzi, mnoho lidí to považovalo za jeden z mála chybných kroků, které management Rudých křídel za poslední roky udělal. Nikoho před více jak rokem a půl nenapadlo, že "Big Bert" odehraje v červenobílém dresu 136 utkání za sebou, aniž by jediné vynechal kvůli zranění či (v jeho případě pravděpodobněji) disciplinárnímu prohřešku. Až tento týden ho zradila záda (při mírách 191 cm a 105 kg zase nic výjimečného, že nosná tělesná konstrukce dostává zabrat).

Těch 136 zápasů ukázalo, že nákup Bertuzziho až takový průšvih nebyl – v první sezóně zaznamenal 44 bodů (18+26), v té letošní v 73 zápasech bodů 39, což jsou velmi slušná čísla při vědomí, že hlavní úkoly jsou spíše v bourání soupeře a defenzivě. Ale i kdyby Bertuzzi vyhrál kanadské bodování a v 7. zápase Stanley Cupu rozhodl hattrickem, spousta lidí se na něj stále bude koukat skrz prsty. Oprávněným důvodem je nechutné a neomluvitelné zranění hráče Colorada Steve Moorea, kterému 3.3.2004 ukončil úderem na hlavu kariéru.



Jednalo se o tak závažný faul (byť ho rozhodčí Dan Marouelli nechal v ten moment bez povšimnutí), že měl dohru nejen v kancelářích NHL a IIHF, ale i v soudní síni (IIHF je zmíněna proto, že zabránila v následující výlukové sezóně Bertuzzimu v evropském angažmá). Polehčující okolností nemohlo být ani to, že Moore v předchozím duelu zákeřně zranil kapitána Canucks Markuse Näslunda.

Kauzou "Bertuzzi" se zabývaly hned tři soudy – v Coloradu, domovském Ontariu a Britské Columbii – sídle Kosatek. Zákrok přišel pachatele draho na všech frontách – roční podmínka, 80 hodin veřejně prospěšných prací a rozsáhlá finanční náhrada Mooreovi. A co se dá těžko vyčíslit – pokažená pověst. Na Bertuzziho už se bude až do konce kariéry na mnoha stadionech bučet, byť ho jeho bývalý kapitán z Calgary Jarome Iginla obhajoval jako charakterního hráče, na kterého by neměli bučet alespoň jeho vlastní diváci.