Vyrovnaná série se sedmi zápasy. Takové druhé kolo se očekávalo od souboje dvou nejlepších týmů základní části Nashvillu a Winnipegu. A přestože vyrovnanější sérii byste v letošním play off nenašli, více lidí spíše sázelo na Predators. Není složité pochopit proč. Ovšem v právě začínajícím review si ihned ukážeme, že většinu výhod, které Nashville měl na své straně, se nakonec nepotvrdily či dokonce obrátily proti svěřencům Petera Laviolettea.

To je hlavní důvod, proč postupujícím do dalšího kola nejsou vítězové Presidents' Trophy, ovšem mladý a relativně nezkušený tým, který před letošními vyřazovacími boji neměl na svém kontě jedinou výhru v play off. My už ale nebudeme zdržovat. Pojďme si společně rozebrat, jaké faktory měly ve výsledku série rozhodující slovo!

ROZHODUJÍCÍ FAKTORY SÉRIE



Domácí led

Pozice nejlepšího týmu na domácím v základní části sice patřila právě Winnipegu, ale Nashville, mimochodem nejlepší venkovní tým první části sezóny, prohrál ve 48 utkáních na ledě Bridgestone Arena pouhých devět v základní hrací době a při loňské jízdě do finále Stanley Cupu prohráli pouze dva z jedenácti domácích zápasů.

V sérii proti Jets ale vyhráli doma pouze jednou ze čtyř pokusů (ve druhém střetnutí v prodloužení) a oba kritické duely (pátý a sedmý zápas) před svými fanoušky nezvládli. Jednou zachránil Winnipeg skvělým výkonem Connor Hellebuyck, podruhé zase vyšel Tryskáčům start do utkání. Ať už byl ale důvod jakýkoliv, doma se Predators nedařilo.

Defenzivní hra

Pouze Los Angeles inkasovalo v základní části méně branek a zřejmě vítěz Vezina Trophy Pekka Rinne a elitní defenzivní čtyřka (Subban, Josi, Ellis, Ekholm) naháněla soupeřům strach už v loňských vyřazovacích bojích a patřila mezi klíčové silné stránky Predators.

Jistě, výkony Pekky Rinneho, ke kterému se hned dostaneme, nepomohly, ale základ defenzivy musí tvořit hráči před ním. To, že defenziva Predators zdaleka nepřispívala tak, jak by mohla (jediný Subban - 4+2 - měl více než dva body), je jedna věc, avšak Nashville působil často nekoncentrovaně, neměl obsazené hráče, nevyhrával souboje a na ofenzivní talent soupeře nestačil.

Přitom ve čtvrtém a šestém utkání hráli Predators dobře do obrany, v jednom inkasovali až v závěru a v druhém udrželi nulu. Tyto výkony ale nedokázali zopakovat, a tak se po 27 inkasovaných gólech v sedmi utkáních (3.85 na zápas) pakují domů.

Pekka Rinne

V ruku v ruce s defenzivními problémy jde také předváděná hra od Pekky Rinneho. Pětatřicetiletý Fin prožil jednu z nejlepších základní části v kariéře (92.7 % a 2.31 GAA), ovšem proti Winnipegu se mírně řečeno trápil. Ano, jako jediný brankář v sérii zaznamenal čisté konto, ale první, pátý a sedmý zápas nedochytal, třikrát skončil utkání s méně než 82% úspěšností, dvakrát se pak dostal dokonce pod 80 %. Nakonec zakončil sérii s mizernou 89.95% úspěšností a především svůj tým v klíčových chvílích, jako v sedmém utkání, nepodržel a inkasoval laciné góly. Není fér svádět vyřazení jenom na něj, ale bezpochyby byl jedním z klíčových důvodů předčasného konce Predators v play off.



Málo produktivní útok

O příspěvku elitní formace Nashvillu - která nastupovala ve složení Ryan Johansen (3+6), Filip Forsberg (3+7) a Viktor Arvidsson (3+3) - není pochyb. Tihle tři borci si dohromady připsali 25 bodů a táhli ofenzivu týmu. Jenže ostatní útoky, navzdory všem předpokladům, že šířka kádru bude jednou z hlavních zbraní Nashvillu, zůstaly mimo.

Zatímco v prvním kole řídila postup proti Avalanche třetí lajna vedená Nickem Boninem (s Watsonem a Sissonsem), druhý útok Kylea Turrise s Craigem Smithem a Kevinem Fialou nikdy pořádně nenašel recept, jak překonat defenzivu Jets. Všichni tři dohromady zaznamenali v sedmi zápasech šest bodů (každý po dvou) a jedinému Fialovi, který v prodloužení rozhodl druhé utkání, se podařilo skórovat.

Neproduktivní ale byli i další borci, již zmiňovaní Bonino se Sissonsem nebodovali vůbec, Watson dal gól. Dva body zaznamenal v pěti utkáních Ryan Hartman, Mike Fisher vstřelil jeden gól, ale hráči jako Calle Jarnkrok či Scott Hartnell opět zůstali mimo bodové tabulky. Nashville tak dost možná dojel na svoji největší předpokládanou výhodu.





Mark Scheifele

Zkuste zastavit Marka Scheifeleho! A ještě venku. Celá série mezi Predators a Jets byla skvělým soubojem elitních útoků obou týmů a ten winnipežský vůbec nezůstával pozadu. Jeho hlavní protagonista Mark Scheifele dal sedm gólů, všechny na ledě Nashvillu, přidal čtyři asistence a společně s Blakem Wheelerem (2+9) se ihned zařadili do stíhací jízdy za vítězem kanadského bodování v play off. Zdatně jim sekundoval také šestibodový a v prvním kole neviditelný Kyle Connor, jenž dvěma góly rozhodl důležité páté utkání.

Přispívaly ale i ostatní útoky: uzávěrková posila Paul Stastny dal pět branek, na pět nahrál a vstřelil vítězný gól v sedmém zápase, gól a pět nahrávek nasbíral Patrik Laine, tři góly dal Brandon Tanev a čtyřikrát bodoval Nikolaj Ehlers. Vidět byl ale i například centr čtvrtého útoku Adam Lowry, jenž si sice připsal jenom dvě asistence, ale jeho útok často točil i elitní soupeřovy a odehrál úžasné sedmé utkání.

Celkově byly nebezpečné všechny čtyři útoky Winnipegu, ale když šlo do tuhého, tak se vždy objevili Scheifele a spol. a rozhodli.



Connor Hellebuyck

Po dvou kolech můžeme říci, že všechny spekulace o tom, že Connor Hellebuyck není připraven na play off, má málo zkušeností atd., byly zbytečné. Čtyřiadvacetiletý Američan se rozchytal v prvním kole proti Minnesotě a ve skvělých výkonech pokračoval i v této sérii.

Nashvillu 47 zákroky ukradl první zápas, třikrát zaznamenal vyšší než 95% úspěšnost, a přestože ve třech duelech chytil méně než 90 % střel, všechny zápasy dochytal a nikdy nepustil tolik laciných gólů jako Rinne. V souboji dvou kandidátů v boji o Vezina Trophy vyhrál jednoznačně on, což dokazuje i jeho výtečná 92.89% úspěšnost zákroků.

Překvapivě dobrá obrana

S Hellebuyckovými výkony souvisí i možná trochu překvapivě dobře hrající obrana Jets. Ne že by Winnipeg neměl dobrou defenzivu - v základní části byla pátá nejlepší - ale proti nabitému útoku Nashvillu a i ve srovnání s defenzivními řadami Predators zdaleka nepůsobila tak silně. Realita ale byla jiná.

Samozřejmě, 21 inkasovaných gólů v sedmi utkáních (tři na zápas) není bůhvíjak dobrá bilance, ale vzhledem k tomu, že Nashville dostal o šest gólů více a že se očekávalo, že se vyskytnou zápasy s vysokým počtem vstřelených gólů, to je vlastně docela úspěch. Obránci Jets navíc podporovali útok - Dustin Byfuglien dal čtyři góly a dohromady zaznamenal osm bodů, dvakrát pak bodovali také Jacob Trouba a Tyler Myers (oba 1+1).



Venkovní led

Už o tom byla řeč, ale nakonec pět ze sedmi utkání této série vyhrál hostující tým. Na dva skvěle doma hrající mužstva je to velmi překvapivá bilance. Winnipeg ovládl tři ze čtyř utkání na ledě Nashvillu a ani jednou neprohrál v základní hrací době. Vzhledem k loňskému play off a letošní základní části se to zdá až možná neuvěřitelné, ale nehrát před domácími fanoušky, ale před těmi nashvillskými bylo pro Jets spíše výhodou než nevýhodou.

ROZPIS ZAPASŮ