Včerejší výhra New Yorku Rangers prodloužila jejich vítěznou sérii na osm zápasů, což je v této době celkem slušná meta. Dříve za dob neexistence platového stropu jsme vídali šňůry i o několik utkání delší. To si ale bohaté týmy mohly přivést v podstatě kohokoli a dynastie jednoho týmu střídala dynastii druhého týmu. Slovo dynastie se v posledních letech skloňuje především u týmu jako Los Angeles, Chicago nebo třeba Boston. Ale nevznikla nám taková malá konkurence i v Rangers?

Minulý rok pro ně byl famózní. I přes špatný start, který se ale kvůli dostavbě Madison Sqaure Garden a tudíž dlouhém tripu dal očekávat, nakonec Rangers ukázali, že jejich tým už hokejově dozrál a může dělat úspěchy. S 96 body skončili druzí v Metropolitní divizi, lepší byli pouze Pittsurgh Penguins se 109 body. V celé Východní konferenci, jejíž pořadí rozhoduje o dvojícich na play off, však skončil tým pátý a měl se tedy střetnou se šestým, Philadelphií Flyers.

Flyers Rangers trápili, ale Newyorčané nakonec úlohu favorita zvádli a postoupili dál. Ve druhém kole to však bylo už mnohem složitější. Měli se v něm střetnout se svým rivalem z divize, již zmíněným Pittsburghem. Po čtyřech zápasech to pro Rangers vypadalo špatně. Vedení 3:1 pro Penguins bylo celkem vypovídající a odborníci věřili Tučňákům, že poslední rozhodující krok zvládnou. To se jim však nepovedlo a Rangers další tři utkání vyhráli. Finále konference nabídlo souboj s Montrealem.

V klání dvou týmů z Original Six uspěli Rangers poměrem 4:1, když však jejich postupu výrazně napomohlo zranění brankáře Habs Careyho Price. Do finále Stanley Cupu si museli počkat na skončení dramatického souboje mezi Chicagem a LA. Kings v klání dvou favoritů na Stanley Cup zdolali Blackhawks 4:3. Do mezikonferenčním finále vstupovali Rangers jako jasní outsideři. Přestože v prvních dvou zápasech nevedli Kings ani jednou, tak obě dvě utkání vítězové z roku 2012 vyhráli. To asi mělo na psychiku hráčů z východu USA výrazný vliv. Projevilo se to pak i na třetím střetnutí: 0:3.

Čtvrtý zápas Rangers sice i díky štěstí, které jim pomohlo zastavit puk před brankovou čárou hned několikrát, vyhráli, ale pátý hraný v Kalifornii už nikoliv. Po sezóně, která byla i přes finálový krach úspěšná, kádr nepocítil velkých změn. Do Edmontonu odešel Benot Pouliot, ze San Jose zase přišel Dan Boyle. Opory, jak v útoku, tak v obraně, zůstaly. A Rangers hrají stejně jako v play off, bojovně, šikovně a chytře.

Letošní ročník začali Rangers výhrou nad silnými Blues. Další vítězství pak jenom následovala. I přes pár překvapivých proher si vede tým dobře. Do play off ho táhnou zejména dva muži: Henrik Lundqvist a Rick Nash. Nebýt švédského gólmana, Rangers by třeba dneska byli na spodních příčkách ligy. Nebýt pak Nashe, nedali by Rangers 100 branek. Vždyť Nash dal už 23 gólů, druhý Martin St. Louis má o 12 méně.

O dynastiích jsme tento článek začínali, tak ho tak taky ukončíme. V brance Lundqvist, v obraně Dan Boyle, Ryan McDonagh, Dan Girardi. V útoku Rick Nash, Martin St. Louis, Derek Stepan a Mats Zuccarello. Tihle hráči zatím vedou Rangers k dalšímu úspěchu, otázky teď máme hned dvě, bude z toho jakási minidynastie a bude z toho úspěch?