Calgary a Edmonton mají jako největší města kanadské provincie Alberta své vlastní hokejové kluby v NHL. V jižněji položeném Calgary sídlí Flames, Edmonton, jako nejseverněji položené sídlo v lize, považují za svůj domov Oilers. Mezi těmito organizacemi rychle vzniklo nepřátelství. Rivalita vrcholila ve druhé polovině 80. let, kdy (krom roku 1986) Stanley Cup vyhrávala pouze mužstva z Alberty (Edmonton 1984, 1985, 1987, 1988 a 1990 a Calgary 1989).

Tyto doby jsou již věcí dávné minulosti, jelikož oba týmy hrají (až na výjimky) již dlouho u dna tabulky a vzájemná nevraživost je tak logicky potlačována, když týmy spíše bojují o největší šanci na výhru v draftové loterii než o play off (popř. přímo v něm). To se ale může zanedlouho změnit. Oba celky disponují mladými talenty, kteří mají potenciál nalít živou vody na řežby mezi Plameny a Olejáři.

Edmonton Oilers: Stále stejná písnička

Zvláště u Edmontonu se již řadu let mluví o raketovém vzestupu. Tým, i přes velmi kritizovaný trejd hvězdného Taylora Halla, představuje velké hnízdo talentů. Nemůžeme začít nikým jiným než nástupcem na trůn, generačním talentem Connorem McDavidem, který již ve své nováčkovské sezoně, i přes dlouhodobé zranění, dokázal, že mu jednou bude hokejový svět ležet u nohou. Krom McSpasitele (jedna z mnoha McDavidových přezdívek) jsou v týmu ještě (resp. Už jen) dvě jedničky draftu. Ryan Nugent-Hopkins, křídlo sbírající mezi 50 a 60 body na sezonu, a Nail Yakupov, ruský talent zatím zůstávající za očekáváním. Zapomínat nesmíme ani na trojku draftu 2014 Leona Draisaitla, kterému se přezdívá „Německý Gretzky“. Ten v loňském ročníku 2015-16 dokázal naplno prorazit mezi mantinely Národní ligy.

Ve výčtu talentovaných forvardů bychom mohli pokračovat ještě na několik stránkách. Zato o špičkových zadácích v barvách Oilers bychom moc dlouhý článek nenapsali. Stav nezmění ani příchozí Adam Larsson, který je, se vší úctou, až směšnou protihodnotou za Halla. Dobré výkony odvádí též Slovák Andrej Sekera, avšak ani on se nemůže rovnat s beky, jako jsou Doughty, Karlsson či Subban. Největší mladou nadějí je solidně hrající Oscar Klefbom. Darnell Nurse se zatím předvedl spíše v negativním světle, než jako vycházející hvězda.

Skvělou oporu má generální manažer Chiarelli v brankovišti v podobě Cama Talbota. Tomu by měl krýt záda nově příchozí Jonas Gustavsson.

Calgary Flames: Rozhoří se plamínek v devastující oheň?

Johnny Gaudreau, drobný útočník vždy v mládí díky své postavě podceňovaný, znamená pro Flames to, co pro Oilers McDavid. V sezoně 2015-16 byl oficiální stránkou nhl.com ohodnocen jako třináctý nejlepší hráč planety. Zaslouženě. Spolu s Hudlerem a Monahanem, dalším obrovským talentem s šikovnýma rukama, vytvořili obávané trio, jež dotáhlo tým z hlavního města kovbojů do druhého kola play off sezony 2014-15. V ní nasbíral 64 bodů a v té poslední hned 78 a byl jedním z mála pozitiv tohoto roku. Avšak útok nestojí pouze na něm a již zmíněném Monahanovi. Najdeme zde tvrdě hrajícího Lence Boumu, Čech Michal Frolík, který získal po příchodu z Winnipegu 32 bodů. Sam Bennett s Hunterem Shinkarukem jsou dalšími mladými nadějemi stále v juniorském věku.
Zadní řady před rokem vyztužil mladý Dougie Hamilton, který by se měl zanedlouho stát novou superstar ligy. Defenzivní val však vede kapitán Mark Giordano, jež ve svých dvaatřiceti letech pravděpodobně zažívá vrchol kariéry. Krom Jyrki Jokipakky, který ještě naplno do týmu neprorazil, jsou všichni zadáci třicátníci včetně Čecha Ladislava Šmída.

Achillovou patu představují gólmani, kteří nepodali spolehlivé výkony a klub musel po sezoně nutně tuto pozici vylepšit. Ze St. Louis tak přišel Brian Elliott a generální manažer Brad Treliving doufá, že podá podobné výkony jako ve vyřazovací části 2016, kdy dotáhl Blues až do finále konference.


Oba sokové tak mají slibné základy budoucího úspěchu. Pokud se jejich potenciál naplní, můžeme se těšit na řežby o každý kousek albertského ledu. Komu v nich budete fandit?