08. 04. 2017, 18:00 » Analýzy - Autor: Tomáš David

Ani v autě nejezdí tak rychle jako McDavid na bránu soupeře, nestřílí pumelice jako Kucherov nebo Ovechkin, nedokáží si držet nepřítele od těla jako Jaromír Jágr. Přesto by se mohli stát právě oni rozhodujícím faktorem ve vyřazovacích bojích. Řeč je o hráčích, kteří nepatří mezi hvězdy, přesto mají potenciál rozhodovat osud play off. Jako příklad za všechny se můžeme ohlédnout na boje o Stanley Cup 2014, kdy se stal velmi důležitou součástí mistrovského týmu Kings útočník Justin Williams, jemuž se díky těmto výkonům začalo přezdívat 'Mr. Game 7'. Zrodí se i letos nový nečekaný hrdina? Pokud ano, nabízíme Vám z každého postupujícího celku, dle našeho názoru, nejvážnějšího kandidáta. Pokračujeme Tichomořskou divizí, kde mají jistou účast Anaheim Ducks, Edmonton Oilers, San Jose Sharks a Calgary Flames.

Patrick Maroon

V Anaheimu nechtěný, v Edmontonu našel nový domov. Osmadvacetiletý Patrick Maroon prožívá vedle superstar Connora McDavida sezonu kariéry a v osmdesáti duelech nasbíral 42 bodů. Urostlý silový útočník navíc bere pouhé dva miliony dolarů za sezonu, přičemž mu z této částky platí půl milionu jeho bývalý zaměstnavatel z Kalifornie. Z pohledu Oilers skvělý obchod. Schopnost podmanit si led ukázal Maroon v zápasu proti Bruins, kdy zastínil i hvězdy jako McDavid či Marchand. Vstřelil hattrick a k němu přidal navíc pět trestných minut za bitku. Nevybral si však žádné 'ořezávátko' a změřil síly se samotným titánem Zdenem Chárou, kapitánem Medvědů.

Ondřej Kaše

Ondřej Kaše byl na konci základní části ročníku 2016-17 povolán do prvního týmu Ducks. Jednadvacetiletý rodák z Kadaně nasbírat během dvaapadesáti duelů pět branek a deset nahrávek na ně. Je to on, kdo po největších hvězdách týmu (Ryan Getzlaf, Corey Perry, Jakob Silfverberg a Cam Fowler) odebral z holí soupeřů nejvíce puků (23), navíc v mnohem menší porci duelů. Kaše má instinkt zabijáka, svou bojovností a důrazem rozhodl duel s Arizonou a nikde není psáno, že se mu to nemůže povést znovu ve vyřazovacích bojích.



Mikael Backlund

Jeho důležitost pro celek z 'města kovbojů' tkví v jiných statistikách než v hromadě zapsaných bodů, musíme se podívat na jiná čísla. Jedním z důležitých ukazatelů je počet vítězných gólů, kterých má na kontě sedm (dva z nich v prodloužení), což bohatě stačí na nejlepší výkon z celé sestavy. Dalším indikátorem se stává počet odebraných puků z holí soupeřů, kterých Backlund nastřádal 57. Důvěru má i od trenéra Gulutzana, který ho posílá na více střídání než ostatní forvardy. V průměru na led naskočí 23,6 krát během jednoho duelu a stráví na něm 17 minut a 36 sekund. Myslíte si, že jsme s výčtem skončili? Omyl! Švédský útočník nabízí ještě více. V početních převahách rozvlnil síť soupeřů v sedmi případech a na dalších devět zásahů nahrál, což z něj činí nejproduktivnější článek přesilovkového komanda. Když ke všem těmto ukazatelům připočítáme jednačtyřicet zblokovaných střel a +9 v tabulce pravdy, dostáváme jasný výsledek. Backlund je skrytou zbraní Plamenů.

Micheal Haley

Jednoznačně nejméně známí hráč ze všech čtyř zmíněných. Jednatřicetiletý centr přitom zasáhl již do sedmi sezon z posledních osmi. V nich však stihl odehrát pouze 129 duelů. Letos jich bylo sedmapadesát a připsal si 12 bodů (2+10). Jeho přednosti však tkví v jiných oblastech. Je jedním z posledních bitkařů a drtičů ze staré školy, kteří neoplývají velkými ofenzivními schopnostmi, ale jsou na ledě pro 'černou práci'. Hraje srdcem, je energický, dokáže rozdávat hity (125) a nebojí se shodit rukavice. Právě jeho práce na ledě by mohla zastrašit soupeře a vytvořit prostor pro největší hvězdy. Jsi můj soupeř a budeš si dovolovat na moje hvězdy? Poté ucítíš můj hněv. Hráč daného týmu si velmi rychle rozmyslí, jestli bude hrát do těla týmovému tahounovi Žraloků.